Součástí knihovničky Booko je hned několik titulů s ilustracemi Rudolfa Lukeše. Málokoho ale při jejich čtení napadne, jak komplikovaný měl tento autor život a že české verze svých knížek nikdy neviděl.

Rudolf Lukeš se narodil v roce 1923. Vystudoval architekturu a jako filmový architekt v barrandovských ateliérech sbíral obdiv kolegů a profesní úspěchy již jako mladík. Pracoval třeba na filmech Bořivoje Zemana nebo polského režiséra Andrzeje Wajdy. Osudovým se mu ale stal komunistický puč roku 1948. Odmítl vstoupit do KSČ a roztrhal přihlášku do strany. Akční výbory, které tehdy rozhodovaly o tom, kdo smí u zestátněného filmu nadále pracovat, ho ale perzekuovali i kvůli jeho manželce. Jejím otcem totiž byl Franz Lederer, Čechoslovák, který působil v demokratických, německy psaných novinách. Byl zatčený gestapem, uprchl a dostal se do Anglie, kde působil jako válečný zpravodaj při americké armádě a pracoval v tiskovém odboru Benešovy exilové vlády. I po návratu a po roce 1948 chodil v americké uniformě, a jeho dcera Tatijana, žena Rudolfa Lukeše, tak byla akčními výbory označená za Američanku. Rudolf Lukeš byl tedy takzvaně vyakčněn – do barrandovských ateliérů nesměl ani vkročit. Nepomohly ani dopisy a přímluvy významných osobností filmu, neúspěšné byly i jejich pokusy kolegu rehabilitovat v roce 1968.

Jeho přátelé z oboru mu pomáhali, jak to šlo. Filmař Jiří Krejčík ho tajně přizval k práci na filmu Frona jako výtvarníka, představitelka hlavní role Hana Hegerová s ním do ateliérů chodila solidárně zadní branou. Zdeněk Štěpánek se ho pokoušel dostat jako scénografa do Národního divadla, ale neúspěšně. Díky Eduardu Hofmanovi později ještě pracoval na několika večerníčcích.

Dlouho pracoval jako písmomalíř v Národním technickém muzeu. V šedesátých letech vyhrál soutěž dětské ilustrace v nakladatelství Artia, do které se přihlásil anonymně. Jeho leporela díky tomu vycházela po celém světě, kromě Československa. Při londýnském veletrhu si jeho knih dokonce všimla i královna Alžběta II., která ho pozvala i s rodinou na večeři do svého sídla.

Chvíli dokonce uvažoval i o emigraci a plánoval v Anglii zůstat. Komunisté ale drželi jeho malého syna Sašu v ČSSR a odmítali ho pustit za rodiči. Proto se nakonec rozhodnul do vlasti vrátit a dožil zde zbytek svého života. Těžce nemocný zemřel v roce 1976. Rehabilitace se rodina dočkala až v roce 1991. Rudolf Lukeš se nikdy nedočkal českého vydání svých dětských knížek. Naštěstí ale neupadl v úplně zapomnění a většinu jeho tvorby postupně přivádí na svět nakladatelství Albatros. První leporelo vyšlo v roce 2016, právě 40 let po jeho smrti.

A většinu z nich teď najdete i v elektronické podobě s drobnými animacemi a také s hlasem vypravěče v aplikaci Booko. Které to jsou? Tady je jejich malé představení:

Veselá zahrádka

Vtipné a veselé leporelo plné říkánek Jiřího Suchého je vůbec první knížkou s obrázky Rudolfa Lukeše, která se po revoluci u nás objevila. Nikdy předtím totiž na území tehdejšího Československa nevyšla. Hodí se především pro nejmenší čtenáře a je plná jednoduchých básniček, díky kterým si děti procvičí jednotlivé druhy ovoce.

Vzhůru do Afriky

Knížka Heleny Řezáčové představuje dětem prostřednictvím ilustrací Rudolfa Lukeše různá africká zvířata. Od velblouda, přes slona, nosorožce a hrocha, až po lva a žirafu. Příběh dvou bratrů, Petra a Pavla Novákových, kteří tráví své prázdniny v Africe, je určen především dětem pro první čtení. Pro Booko ho namluvila Markéta Hrubešová a samozřejmostí jsou i hry na konci knížky. Tentokrát formou doplňovaček obrázků a poznávání jednotlivých druhů zvířat.

Lev a jeho kamarádi, Pes a jeho kamarádi, Tygr a jeho kamarádi, Želva a její kamarádi

Původní ilustrace k leporelům, která se prodávala po celém světě. Vtipné básničky, které dětem představují zvířata domácí i exotická, k nim připsal až při prvním českém vydání v roce 2016 pan Michal Černík. Ten k tomu dodává: „Lukešovy ilustrace mě hned oslovily, naprosto jsem s nimi rezonoval. Rozuměl jsem si s nimi tak, že jsem hned s velkou chutí napsal šestnáct básniček. Nedovedl bych napsat verše k obrázkům, které by mi nic neříkaly.“ Hlas vypravěčů tentokrát patří Taťjaně Medvecké a Janu Dvořákovi.

  

O ztraceném kolouškovi, O marnivém koníkovi, O neposlušném medvídkovi

Další autorovy krásné ilustrace najdete v trojici knížek o kolouškovi, mořském koníkovi a ledním medvídkovi. Za zmínku jistě stojí, že všechny tři knížky najdete v Bookovi i v anglických verzích. Knížky byly i první spoluprací Booka s Klárou Novákovou, která jim propůjčila svůj hlas.

Magnus, mocný kouzelník

Zatím poslední přírůstek s obrázky Rudolfa Lukeše vypráví dětem o kouzelníku Magnusovi, který občas nějaké to kouzlo trochu poplete. I tuto knížku najdete v knihovničce Booko nejen v české, ale i v anglické verzi.